První cesta
Představení kapitoly
Každý má svou vlastní cestu
Po které chce kráčet po tomto světě
Já pro nás můj milý vybrala tu nejkrásnější snad
Dítě počít nosit porodit a dobrého člověka z něj vychovat
Ukázat mu matičku Zemi a všechno to krásné co se na ní nachází
Seznámit ho se vším pěkným co v našem životě lze znát
Aby bylo milované a samo také dokázalo milovat
Aby rozkvetlo jak sama láska kvete
A v srdci zářivou mělo hvězdu
Na začátku jen jemné bublání
Prazvláštní pocity a žaludek jako na vodě
Obrovská radost ze dvou čárek na těhotenském testu
Jsme na začátku a před sebou máme ještě velmi dlouhou cestu
Cítím jak pomalu mění se mé tělo i má mysl a stává se ze mě maminka
Jsem stále s tebou a ty se mnou vždyť pod svým srdcem tě nesu
Když začneš jemně kopat nožičkama je to jako ve snu
Je to snad ten nejkrásnější pocit v životě
Před kterým duše má se sklání
Bolest a úleva bolest a úleva
Praskne voda a teplo stéká po nohách
Obrovský tlak a už vylézá na svět tvoje hlavička
Obrovský tlak a už vylézá na svět tvoje ramínko tělíčko i nožička
Vítej na tomto světě naše děťátko usmívá se na tebe maminka a tatínek
Položí tě na mou hruď a já hned poslouchám tlukot tvého srdíčka
Porodní bolesti vystřídá pocit radosti a štěstíčka
Maminka tatínek a děťátko jedna rodina
Děťátko dnes tvá cesta začíná
ženství
Ženství vnímám jako prostor jemnosti i vnitřní síly. Je proměnlivé, hluboké a často tiché, a přesto velmi přítomné. V této části zachycuji jeho různé podoby i vnitřní prožívání.