Pro předky

Na tajemný den Dušiček
Rok co rok zapaluju bílou svíčku
Myslím přitom na všechny své předky
S láskou budu je nosit ve svém srdci navěky
Díky nim vzniklo mé zcela jedinečné tělo a duše
To oni pevné základy mého života postavili
Na místo jejich odpočinku kladu květy
Potichu skane slza po mém líčku
Předali mi od života klíček

Tiše hovoříme spolu
Pomocí genetického kódu
Jsem další nositelkou našich informací
Nehmotnou duši zobrazuju v umělecké práci
Dokonalost vidím v otevřenosti a možnosti učení
Navracím krásu životu a on mi tu krásu vrací
Každý můj krok střeží andělé v oblacích
Chrání mě před pádem dolů
Kráčíme pořád spolu

Na tajemný den Dušiček
Vzpomenu si na svého dědečka a babičku
A na všechny známé co už nemohou být s námi
Mám je v srdci a tak prosím za jejich duši až do svítání
Za všechnu lásku a všechny krásné chvíle v rodinném kruhu
Za všechnu moudrost a hodnoty co ve mně zanechali
Chci být dobrým člověkem a splnit tak jejich přání
Jménem lidské duše píšu tuto básničku
Dokud mám od života klíček